Assimi Goïta
Assimi Goïta | |
---|---|
Assimi Goïta (2023) | |
Prozatímní prezident Mali | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 28. května 2021 | |
Předseda vlády | Choguel Kokalla Maïga (prozatímní) |
Předchůdce | Bah Ndaw |
Viceprezident Mali | |
Ve funkci: 25. září 2020 – 24. května 2021 | |
Prezident | Bah Ndaw |
Předchůdce | Malick Diaw |
Nástupce | funkce neobsazena |
Předseda Národního výboru pro spásu lidu | |
Ve funkci: 18. srpna 2020 – 25. září 2020 | |
Předseda vlády | funkce neobsazena |
Zástupce | Malick Diaw |
Předchůdce | Ibrahim Boubacar Keïta (jako prezident) |
Nástupce | Bah Ndaw (jako úřadující prezident) |
Vojenská služba | |
Služba | Mali |
Hodnost | plukovník |
Bitvy/války | válka v Mali |
Narození | 1983 (40–41 let) Bamako |
Choť | Lala Diallo |
Alma mater | Prytanée militaire de Kati Vševojsková vojenská škola v Koulikoru |
Profese | důstojník |
Náboženství | islám |
Commons | Assimi Goïta |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Assimi Goïta (* 1983)[1] je malijský vojenský důstojník, od května 2021 prozatímní prezident Mali. Goïta byl předsedou Národního výboru pro spásu lidu, vojenské organizace, která v roce 2020 při státním převratu svrhla bývalého prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu. Po státním převratu v roce 2021[2] převzal moc od Baha Ndawa a byl prohlášen za prozatímního prezidenta Mali.[3][4]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Goïta se narodil v roce 1983 jako syn důstojníka malijských ozbrojených sil.[5] Prošel několika vojenskými akademiemi v Mali.[6] Je ženatý s Lalou Diallo, příslušnicí etnika Fulbů.[7]
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Goïta sloužil ve speciální jednotce malijských ozbrojených sil.[8] V roce 2018 se v Burkině Faso setkal s Mamadym Doumbouyou z Guineje během školení pořádaného americkou armádou, které bylo vyhrazeno velitelům speciálních jednotek v regionu. Goïta i Doumbouya později zahájili vojenské převraty proti vládám svých rodných zemí.[9]
Absolvoval výcvik ve Spojených státech, Francii a Německu a měl zkušenosti se spoluprací se speciálními jednotkami Armády USA.[10]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Předseda Národního výboru pro spásu lidu
[editovat | editovat zdroj]Goïta byl předsedou Národního výboru pro spásu lidu, povstalecké skupiny, která v roce 2020 provedla státní převrat a svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu. Skupina se zavázala iniciovat nové volby, které by Keïtu nahradily.[11][12] Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) vyvíjelo na juntu tlak, aby zemi vedl civilista.[13] Jeho nástupcem se stal Bah Ndaw.
Viceprezident
[editovat | editovat zdroj]Dne 21. září 2020 byl Goïta skupinou 17 voličů jmenován viceprezidentem a Bah Ndaw prezidentem.[13][14] Funkci měl zastávat 18 měsíců, tedy do nových voleb.[13] Přísahu složil 25. září.[15][16] Dne 1. října byl zveřejněn dopis, ve kterém bylo v reakci na žádost ECOWAS upřesněno, že viceprezident nebude moci nahradit prezidenta.[17]
Prozatímní prezident
[editovat | editovat zdroj]Dne 24. května 2021 se Goïta podílel na státním převratu, po němž se chopil moci. Prezident Ndaw a předseda vlády Moctar Ouane byli zadrženi. Goïta prohlásil, že se Ndaw pokouší „sabotovat“ přechod k demokracii, a zavázal se k volbám v roce 2022. Podnětem k převratu bylo Goïtovo tvrzení, že s ním Ndaw nekonzultoval obměnu vlády.[2][18] Jedním z motivů převratu bylo také odvolání plukovníka Sadia Camary z funkce ministra obrany. Po opětovném převzetí moci Goïta Camaru opět jmenoval ministrem obrany.[19]
Dne 28. května 2021 jej ústavní soud prohlásil za prozatímního prezidenta Mali. Téhož dne prohlásil, že jmenuje předsedu vlády z koalice M5-RFP.[3][4]
ECOWAS převrat odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali a uvalit na Mali embargo.[20] Goïta se ke krokům ECOWAS vyjádřil následovně: „I když litujeme nelegitimní, nezákonné a nehumánní povahy některých rozhodnutí, Mali zůstává otevřené dialogu s Hospodářským společenstvím západoafrických států s cílem najít konsenzus“.[21]
V lednu 2023 omilostnil 49 vojáků z Pobřeží slonoviny, kteří byli odsouzeni za „útok a komplot proti vládě“ a ohrožení bezpečnosti státu.[22]
Dne 23. června 2023 se konalo ústavní referendum, v němž 97 % hlasujících Malijců schválilo novou ústavu.[23] Účinnosti nabyla 23. července.[24]
V červenci 2023 se Goïta zúčastnil summitu Rusko–Afrika v Petrohradě, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.[25] Mimo jiné hovořili o vztazích a spolupráci mezi jednotlivými národy.[26]
Pokus o vraždu
[editovat | editovat zdroj]Dne 20. července 2021 byl Goïta napaden nožem, když se modlil ve Velké mešitě v Bamaku během oslav svátku Íd al-Adhá.[27] Útočník byl poté, co se mu nepodařilo prezidenta bodnout, okamžitě zatčen.[28] Celkově byli bezpečnostní složkou zatčeni dva muži.[29] Jedním z mužů byl voják speciální jednotky, o němž se mylně myslelo, že je útočníkovým komplicem.[30] Útočník, identifikovaný jako učitel, zemřel ve vazbě pět dní po útoku. Příčina smrti není známa.[31]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Assimi Goita na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Assimi Goïta na anglické Wikipedii.
- ↑ LORGERIE, Paul. #Mali : la biographie du président du CNSP, le colonel Assimi Goita, distribuée devant le ministère de la Défense.. Twitter [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b AKINWOTU, Emmanuel. Mali: leader of 2020 coup takes power after president’s arrest. The Guardian [online]. 2021-05-25 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Mali's top court declares coup leader Goita as interim president. Reuters [online]. 2021-05-29 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Mali VP named interim leader in coup-within-a-coup. Deutsche Welle [online]. 2021-05-29 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ RICHARD, Jeanne. Qui est le colonel Assimi Goïta, à la tête de la junte militaire au Mali?. Radio France Internationale [online]. 2020-08-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Agence France-Presse. Qui est le colonel Assimi Goita, nouvel homme fort du Mali après le putsch militaire?. L'Express [online]. 2020-08-20 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ COULIBALY, Justin. Epouse du colonel Assimi Goïta, Lala Diallo enflamme la Toile !. Afrik [online]. 2021-06-08 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ In Mali, Colonel Assimi Goita is put in charge of the rebels. Teller Report [online]. 2020-08-19 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mamady Doumbouya: Guinea coup leader sworn in as president. BBC News [online]. 2021-10-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ PAQUETTE, Danielle. Mali coup leader was trained by U.S. military, officers say. The Washington Post [online]. Microsoft Network, 2020-08-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MACLEAN, Ruth; Cheick Amadou Diouara; PELTIER, Elian. Mali Coup Leaders Pledge Democracy After Deposing President. The New York TImes [online]. 2020-08-19 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ HASHMI, Faizan. Mali Rebels Choose Col. Assimi Goita As Leader - Reports. Urdu Point [online]. 2020-08-19 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ex-defence minister appointed Mali interim president, junta leader named VP. France24 [online]. 2020-09-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Bah Ndaw named Mali’s interim president, colonel named VP. Al-Džazíra [online]. 2020-09-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali: un ancien ministre de la Défense désigné président de transition du Mali. french.china.org.cn [online]. 2020-09-22 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Mali: le président de la transition, Bah N'Daw, a prêté serment. Radio France Internationale [online]. 2020-09-25 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Agence France-Presse. Au Mali, des militaires aux postes-clés du gouvernement de transition. Le Monde [online]. 2020-10-06 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Mali junta leader says transitional president, PM have been stripped of duties. France 24 [online]. 2021-05-25 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali transitional government restores ousted Camara as defence minister. Reuters [online]. 2021-06-12 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Prezident Mali odstoupil z funkce. Jen pár hodin poté, co ho zajali vlastní vojáci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-08-19 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali's military leader 'open to dialogue' with ECOWAS after it imposes strict sanctions. France 24 [online]. 2022-01-22 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali zrušilo tresty vězení vojákům odsouzeným za spiknutí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-01-06 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali approves constitutional amendments in a referendum. Reuters [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ TASR. Nová ústava v Mali posilňuje úlohu prezidenta. Teraz.sk [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ TREVELYAN, Mark; LIFFEY, Kevin. African leaders tell Putin: 'We have a right to call for peace'. Reuters [online]. 2023-07-29 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Meeting with Interim President of Mali Assimi Goïta. Kancelář prezidenta Ruské federace [online]. 2023-07-29 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali says interim president survives assassination attempt. Deutsche Welle [online]. 2021-07-20 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mali’s interim president Goïta doing 'very well' after assassination attempt. France 24 [online]. 2021-07-20 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ DIALLO, Tiemoko; LORGERIE, Paul. Mali leader says he was unharmed in 'isolated action' knife attack. Reuters [online]. 2021-07-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ LAPLACE, Manon; DIALLO, Fatoumata. Mali: An investigation into head of state Assimi Goïta’s attempted assassination. The Africa Report [online]. 2021-07-23 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Man accused of trying to kill Mali president dies in custody. Al-Džazíra [online]. 2021-07-26 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.